Mgr. Bc. Karolína Svobodová
Absolventka vysokoškolských oborů Učitelství pro mateřské školy a Žurnalistika, průvodkyně s 8letou zkušeností.
Baví mě různorodý pohyb od míčových her, přes šplhání po stromech, po cirkusovou akrobacii. Všechno z toho provozuju ve vhodné formě i s dětmi. Miluju češtinu a dětské knížky z knihkupectví Dlouhá punčocha. Sama sním o tom, že jednou „něco“ napíšu.
Pracovala jsem pro Středisko volného času Lužánky a v předbabišovské éře také v brněnské redakci MF Dnes. Při práci s dětmi vycházím částečně z lesní, intuitivní a montessoriovské pedagogiky a z vlastní zkušenosti s mateřstvím. Mou vzdělávací vizí je naučit děti, jak být šťastné a přispívat i ke štěstí ostatních lidí, zvířat, rostlin… Vzdělávání jsem se věnovala také na půdě Muzea romské kultury v projektu doučování romských dětí. A last but (rozhodně) not least – dva roky mi bylo potěšením pracovat též pro environmentální vzdělávací organizaci Lipka.
V Mišpuli trávím 3 dny průvodcováním a 1 koordinátorkou prací.
Romana Mařáková
Volný čas ráda trávím se svými třemi dětmi, které jsou mojí největší inspirací a zároveň nejlepší praxí. Nejraději jsem s nimi v přírodě – v lese, u vody, ale i na toulkách městy a místy, která mají svoje kouzlo, a to nejen v ČR, ale i v zahraničí. Mám ráda cesty s karavanem, kdy člověk nikam nespěchá, nic nemusí, jen se tak rozhoduje podle momentální nálady celé posádky. Obohacuji se čtením knih o výchově, mezilidských vztazích, ale i například o souvislostech nemocí s emocemi, schopnosti sebeléčení apod. Po dědečkovi jsem zdědila lásku k malování a po babičce k bylinkám a všemu živému. Před pár lety jsem propadla nadšení z otužování a koupání v něčem tak krásném a živém jako jsou naše místní řeky a jezera. Baví mě získávat věci swapem či tvořit svým milým komunitní bublinku s podobným naladěním.
Praxe: Lektorka pohybových a výtvarných aktivit v dětských skupinách, průvodkyně v LMŠ v Závětří, LMŠ Medlánka
Vzdělání: Střední hotelová škola, nedokončené pokusy o VŠH v Praze a ESF MUNI v Brně
Kurzy: Zdravotní kurz ZDRSEM, NVC – nenásilná komunikace
V Mišpuli zastávám průvodcovskou a koordinátorskou pozici.
Mgr. Bc. Nikol Holleinová
Máma tří předškoláků. Psycholožka se specializací na děti. Styčný bod mezi rodiči, dětmi, průvodkyněmi a údržbářem Radkem :). Obětavá, hravá, trpělivá, komunikativní, nadupaná vědomostmi z četných publikací věnovaných výchově a vzdělávání. Bývalá hlavní vedoucí dětských táborů. Učí se hrát na ukulele, peče chleba, čte Pravý domácí časopis, relaxuje u pletení a poslouchá Joss Stone. Jakožto absolventka biochemie též erudovaná specialistka v oblasti domácí přírodní kosmetiky.
MgA. Daniel Pospíšil
Otec dvou dcer, manžel, architekt (vzdělání SŠUŘ v Brně a VŠUP v Praze). Vyrůstal jsem v Novém Lískovci a Kamenný vrch měl tehdy prolezlý skrz na skrz. A líbí se mi tu dodnes.
Příroda mě baví ve všech ročních obdobích. Rád vyrážím do hor českých (Jeseníky) i severských (Norsko, Švédsko, Island..) – s rodinou, partou přátel, s dětmi i sám.
Poslouchám hudbu všech žánrů, sleduji výtvarnou scénu a každý rok jezdím na Mezinárodní festival dokumentárních filmů do Jihlavy.
Rád trávím čas s dětmi – líbí se mi jejich bezprostřednost, upřímnost (ta hlavně) a nadšení. Práce s nimi mě láká, baví, naplňuje, obohacuje… a nevím popravdě o ničem, co by mělo v životě větší smysl.
—
PRŮVODCOVALI U NÁS:
Mgr. Vendula Churová
Ráda se s dětmi špiním a promáčím. Jsem lačná posluchačka příběhů a dětských historek. Jsem ráda dětem parťákem, učím se objevovat a vymezovat hranice jim i sobě. Baví mě v přírodě nacházet (i ve společnosti dětí) to, co jsem ve studiu zanedbala, úplně vynechala nebo tam zkrátka nebylo – a že toho je … (ale prosím pšt). Ráda bych se podle zvuků naučila poznávat naše ptactvo. Letos jsem si s radostí pořídila lezečky – jsem zvědavá, kdy se mi podaří je prošlapat.
Bc. Aneta Kaňovská
Pocházím ze Slovácka z východní Moravy města Uherské Hradiště. Již od malička jsem milovala pozornost malých dětí, přírodu a turistiku.
Jsem absolventka magisterského studia oboru Předškolní pedagogika, pracovala jsem jako vedoucí přespávání dětí v našem městě a svůj volný čas se snažím co nejvíce vyplnit stráveným časem se svou 7 měsíční neteří, která vždy dokáže doplnit energii.
Zajímám se především o sport, převážně volejbal a turistiku, kterou každodenně prolínám procházkami v přírodě. Preferuji také zdravý životní styl, s čímž souvisí má radost z vaření nebo pečení. Snažím se být vždy pozitivně naladěná, jsem veselá, přátelská a většinou extrovertní.
Mgr. Mirka Kyršová
Jsem máma dvou synů. Pracovala jsem jako vychovatelka v dětských domovech v Brně a Boskovicích, poté v několika státních, soukromých a lesních školkách – Medlánka, Sýkorka… Založila jsem Spolek Ďáblíci na hlídání předškolních dětí. Miluju partnerský přístup a volnou výchovu. Každé dítě chápu jako individualitu, kterou se snažím ctít… v přítomnosti… v radosti. Pobyt a pohyb v přírodě je pro mě elementární potřebou.
Mgr. Alžběta Černá
Jsem žena z vesnice, co od mala milovala lezení na stromech, objevování přírody a dobrodružství všeho typu.
Jsem poslední ze tří dcer, pyšnou tetou tří neteří, jsem vystudovaná magistra marketingových komunikací, dlouholetá vedoucí na dětských táborech. Jsem masérka celostních masáží a kraniosakrální terapeutka a v neposlední řadě nadšená lesní průvodkyně 😊
Baví mě si všímat toho, co mě obklopuje a čeho jsem součástí, a zároveň vnímat to, co se děje uvnitř mě. Moc ráda plynu přírodou, chodím bosky a opečovávám rostliny. Těší mě se radovat z maličkostí, vnímat krásy Matky Země a prostě být vděčná za to všechno, čeho se mi dostává. Má pro mě velký smysl tohle předávat dětem a být součástí tohoto krásného vývoje lidských bytostí ❤️
Adéla Chomenková
Pocházím z jednoho malého sudetského městečka na východu Čech. Je pro mě důležité obklopovat se dobrou společností, i když si v jistých případech přijdu spíš introvertní. Už jako malá jsem chtěla být učitelkou ve školce, ale nakonec jsem šla studovat propagační design. I přestože děti zbožňuju, svoje zatím nemám. Starám se jen o jednoho černého kocourka. Mám ráda pěší turistiku a přírodu celkově. Zajímám se o umění, zdravý životní styl. Jsem vegetariánka a velká milovnice koček. Ve volném čase kreslím omalovánky pro děti.
Mgr. Anna Váňová
Dokončuji navazující magisterské studium designu nábytku na Mendelově univerzitě. Jako odrostlé táborové dítě jsem se začala zapojovat do programů pro ty nejmenší předškolní děti, později i starší, dospívající až ty hodně dospělé. V rámci neziskové organizace „Halahoj“ jsem se zapojila do týmu, se kterým jsme tvořili a vedli třídní teambuildingy, adaptační kurzy, tábory i zážitkové akce. Právě zde jsem přičichla k zážitkové pedagogice. Dva roky jsem v Muzeu romské kultury pomáhala doučovat sociálně znevýhodněné děti. Blízké jsou mi také humanitární projekty a s organizací „Chuť pomáhat“ jsem se mohla zapojit i přímo na východě Ukrajiny. Považuji se za bohatého člověka především kvůli rodině a spoustě dobrých přátel, které jsem během života potkala. Cenné je pro mne lidské porozumění, ohleduplnost a laskavost k ostatním i okolí.
Každé dítě je unikátní ve svým talentech, vlastnostech a prožívání, ráda jsem jim nápomocná v jejich objevování a rozvíjení. Mám ráda hudbu, zpěv, tanec, hry, dobré jídlo a heřmánkový čaj před spaním. Nejčastější způsob relaxace je pro mě běh. Mé pouto k přírodě velmi zesílilo, když jsme se přestěhovali před několika lety z Třebíče na vesnici. Stále mě to táhne do lesů, kde žasnu nad tím, co nám bylo dáno.
Bc. et Bc. Eliška Dubnová
Vystudovaná učitelka MŠ a archivářka tak trochu vždycky oscilovala mezi těmito dvěma zaměřeními. Naposledy zakotvila v Památníku Lidice, kde se v edukačním oddělení věnovala vzdělávání dětí od školky až po pubertu. Pak se ale rozhodla vyhrabat z haldy administrativy, kterou s sebou práce v kulturní sféře přinášela, a vydat se za hlasem svého srdce do Brna. Vždycky se jí líbil koncept lesní pedagogiky, a tak se rozhodla i pro srdcovou práci. Má ráda čtení knih a vyprávění příběhů, hraní her a divadlo, ráda taky plete (i když sebekriticky uznává, že zatím jí to moc nejde) a tráví čas v přírodě a na cestách. Strávila nespočet prázdnin jako vedoucí na letních táborech, což v ní dodnes vyvolává zasněnou nostalgii. Svou touhu po dobrodružství má kromě naší kotliny spojenou se Skandinávií, kde pracovala rok jako au-pair a kde několik měsíců také předstírala, že je archivářem.
Klára Štěpanovská, DiS.
Jmenuju se Klára. Občas mám pocit, že jsem spadla z višně nebo z maliny, a že jsem se možná měla narodit o pár let dřív. Moje nejoblíbenější dětské hry spadají do doby lovců mamutů, kdy jsem jako kudrnaté dítě běhala bosky po zahradě, a místo květin nosila mamince Venuše uplácané z hlíny. Od malička tíhnu k přírodě, vychovali mě v duchu motta „žít a nechat žít“. Jako dítě jsem se proto vrhala do bojů proti útlaku slabších – to mi vydrželo dodnes. Dnes již nebojuju proti útlaku kuřat, kterým slepice zobou zrní. 5 let se stravuju vegetariánsky a skoro 3 roky vegansky. Snažím se dětem v přiměřené formě předávat i názory ohledně veganství a udržitelnosti lidského bytí. Jsem členkou hnutí Anonymous for Voiceless a dobrovolničím v rámci osvětových akcí na podporu práv zvířat. Mým vystudovaným oborem je sociální práce, mám v něm 4letou praxi. Moje největší zkušenost se školstvím přišla s nabídkou práce ve škole pro děti s autismem. Tady jsem se dostala k alternativním přístupům, jak se dá dítě vzdělávat, jak s ním být a vědomě ho provázet na jeho cestě za poznáním. Myslím si, že poznání je největší dar, který můžeme sami sobě i ostatním dopřát.
Mou další velkou vášní jsou larpy – akce, kdy se vžijete do jiné postavy a strávíte tak dva dny nebo týden. Pod stanem. V přírodě. Bez technologií. Příroda a děti hrají v mém životě velkou roli.
Mgr. Jana Beneschová
Máma Ondráška, mykoložka a botanička. Přírodovědný prvek do průvodcovské sbírky. O průvodcování (či spíš založení společné lesní školky) jsem „žertovala“ se sestrou Pájou v rámci (ne)vážných rozhovorů o bytí a žití ještě v době, kdy byl Ondra čerstvé mimino. Shodou šťastných náhod jsem byla seznámena s Niki, která mne okouzlila svou laskavostí a velmi blízkým přístupem k výchově dětí. Za čas začal chodit do Mišpule Ondra a mne to vždy velmi táhlo zůstat déle, nechat se dětmi inspirovat a na oplátku jim předat něco ze svých znalostí… 🙂 Věřím v moc a sílu Přírody, čistotu dětských duší, miluju hudbu, tanec a život celkově.
Mgr. Zuzana Hrnčířová
Ráda se směje, z legrace se pere, do toho si notuje, taky ráda rýmuje.
Miluje život a brzká rána, zvuky lesa, větru i piana.
Provází ji mimořádné štěstí. Našla se v roli průvodkyně lesní školky už před pár lety, ačkoli cesta k ní byla dosti pestrá. Její zálibou je překonávání vlastních hranic a sebepoznávání. Proto ráda spí venku v jakémkoli ročním období, láká ji cestování s batohem na zádech, kterému se před pár měsíci rozhodla oddat, ráda čte, tvoří, učí se nové i staré věci a přemýšlí. A proto taky dělá příležitostně průvodkyni v Mišpuli. S dětmi dokáže být jistá v kramflecích a jen tak něco ji nerozhází. Rozesmutní ji, když slyší „To nejde!“. Je vděčná když se může střetávat s báječnými, podobně laděnými bytostmi.
Diana Sychová
Od narození do dnešních třiadvaceti let jsem si toho stihla docela dost vyzkoušet :). Vystudovanou mám střední chemickou průmyslovku, podobor analytická chemie. Následně jsem pokračovala na vysokou školu MENDELU (obor tropické a subtropické lesnictví), kterou jsem nedokončila, ale poštěstilo se mi odcestovat na výzkumnou expedici do Mongolska, kde nás putovalo pět lidí celý jeden měsíc úplně na vlastní pěst. Následoval odjezd do Krkonoš – Špindlerova Mlýna na zimní sezónu. Tam jsem učila děti i dospělé jezdit na lyžích a snowboardu. Po návratu do Brna to byla práce v obchodě s outdoorovým vybavením. Všechno mě moc bavilo, ale zároveň mi něco chybělo. A jelikož si ráda věci komplikuju a vystavuju se dobrovolně situacím, které jsou pro mě obtížné, rozhodla jsem se, že bych ráda pracovala v lesní školce, i když můj vztah k dětem byl spíše chladný. No a zanedlouho jsem se dostala jako průvodkyně do lesní školky v Březině. Děti jsem si okamžitě zamilovala a všechny bloky a bariéry byly okamžitě ty tam. Došlo mi, že ony jsou pro mě jedny z nejbližších bytostí. Dokážu s nimi být sama sebou a rozvíjet jak sebe, tak i je. Co jsem díky jejich přítomnosti posílila a co teď považuju za jedny ze svých největších předností, jsou klid, jistota a podpora. Snažím se, aby tyto schopnosti v sobě objevily i děti a byly schopny je užívat jak uvnitř sebe, tak pro druhé – rodinu, přátele, zvířata, rostliny.
A ještě pár perliček… Uvařím pivo, v malém i velkém (byla jsem na praxi v Dalešicích), zkontroluju komín (měla jsem to štěstí nahlédnout pod ruky šikovnému kominickému mistrovi), zahraju na saxofon, flétnu či kytaru, vyrobím botky nebo uháčkuju, případně upletu čepici. Co se týká sportů, zálibu jsem našla ve volejbalu, kickboxu, taiji a horolezení.
Ale mou největší láskou a radostí zůstává Bobeš – psisko, které jsem objevila v útulku v Ostravě. Je to obrovský pes s velkým hřejivým srdcem. Je ještě kapánek neohrabaný a zkouší své možnosti, ale zároveň moc hodný a neublížil by ani myšce (a to vím, protože jednu měl už v tlamě a jen ji olizoval a pak ji zase pustil, stejně tak s mou hrdličkou). Je to kamarád v krásné plyšové srsti, který svou něžnost rozdává i v Mišpuli.
Mgr. Hanka Partyková
Vystudovaná knihovnice se zaměřením na biblioterapii, nyní masérka regeneračních a aromaterapeutických masáží, lektorka jógy pro dospělé a děti a terapeutka kranio‑sakrální terapie. Milovnice přírody, permakulturních zahrad, sběru bylin a výroby čajů a mastí. Baví ji ruční práce od pletení a háčkování až po modelování z hlíny a malování pastelem. Pochází z malé vesničky z rodiny včelařů. Baví ji rytmické hry, také zpěv a tanec. Jejím cílem je ukázat dětem přirozený svět her a návratu k přírodě tak, aby byly šťastné, cítily se bezpečně a byly respektovány jejich potřeby včetně jejich okolí. Věří, že dáme‑li dětem prostor pro jejich fantazii a pocit jistoty, vytvoříme tak lepší budoucnost pro nás všechny.
Mgr. Veronika Nálezková
Původně vystudovaná farmaceutka, která ale při studiu přišla na to, že věří spíš v lidi a jejich samoléčící schopnosti než prášky a pilulky. Po absolvování univerzity tak hledala uplatnění jinde než v oboru. Léta strávená v pionýrském oddíle a na letních dětských příměstským táborech ji přitáhla k nám do lesního klubu. Inspirující je pro ni přístup Naomi Aldort nebo Krkavčí matky. Dva dny provází děti v Mišpuli na jejich cestě za poznáním, po zbytek pracovního týdne mentoruje a trénuje volejbal a plavání. Mišpulata brává na kohoutovický bazén, aby jim dopřála cachtací a rachtací radost z vodního živlu a povzbuzuje v nich plavecké zapálení. Nejraději by žila s Indiány v pralese, ale dost dobře si dokáže představit i život v Česku se svým přítelem Pavlem a holčičkou, která se jim na jaře narodí.
V současné době na mateřské dovolené
Katka Šidlová
Školkový benjamínek, mladičká studentka Učitelství hudební výchovy a českého jazyka. Své první zkušenosti s prací s dětmi získala na letním táboře ve funkci pomocné vedoucí, kam do nedávna jezdila nejen o prázdninách. Miluje poezii a hlavně hudbu, která prostupuje jejím každodenním životem. Svůj volný čas tráví hrou na klavír, varhany i na cimbál. Svoje hudební nadšení se snaží šířit i mezi ty nejmenší. Mimo hudby miluje dlouhé procházky v přírodě, nově s pejskem Narou, s níž občas tráví ve školce svůj průvodcovský den.
V současné době na mateřské dovolené